TŘI DNY V ARMENII - ZÁŘÍ 2009  /  1

     Je středa večer, konec září, a my odlétáme přímou linkou ČSA do Jerevanu na krátkou návštěvu Armenie. Fronta u gejtu hovoří výhradně rusky a nezanedbatelné množství orlích nosů prozrazuje kavkazský původ jejich majitelů. Jsme tu asi jediní češi. „Ty jo, co je to za mafiány? Drž si peněženku!“, komentuje s nadsázkou frontu jako vždy na poslední chvíli příchozí Honza.

Když se povede počasí je pohled na Jerevan díky pozadí Malého a Velkého Araratu skvostný. Ačkoliv jsem se v blízkosti Araratu vyskytoval již potřetí, nebylo mi dosud přáno takový snímek pořídit, a tak jsem si tento musel jako ilustrativní vypůjčit.

     Arménská republika (Hajastani Hanrapetuťjun) leží v Zakavkazsku na rozloze asi 30 000 čtverečních kilometrů, je převážně hornatá (téměř polovina arménského území leží v nadmořské výšce nad 2000 m n.m.) a bez přístupu k moři. Sever země je součástí horského pásma Malý Kavkaz, jih je součástí araratské plošiny.

V době mé návštěvy Jerevanu byl Ararat nad městem vidět takto. Tedy při pečlivém pohledu se daly matně tušit obrysy,
což však bylo pod rozlišovací schopnost Honzovy fotografie.

     Zde si můžete stáhnout mapu Armenie s vyznačenou naší trasou. Zde si můžete stáhnout mapu centra Jerevanu, zde mapu celého Jerevanu a zde plánek jerevanského metra. Pěkná mapa Jerevanu je také zde.

Cestu jsem si zpestřoval společným focením s uniformovanými muži s "elpíčky" na hlavě :-)
Nikomu z nich to vůbec nevadilo a všichni byli velmi přátelští a ochotní.

Jerevan chce být čistým a moderním městem.

     Nejvyšší horou je Aragats 4090 m.n.m.. Na severu hraničí s Gruzií, na východě s Ázerbájdžánem a kromě Armenie nikým neuznaným Náhorním Karabachem , na jihu s Íránem a na západě s ázerbájdžánskou enklávou Nachičevan a s Tureckem

Jerevan - nádražní budova a jezdecká socha
Davida Sasunského před ní jsou jednou z dominant města.
Železniční provoz tu je však dnes minimální.

     Největší a nejdelší arménskou řekou je Aras, která tvoří přirozenou hranici s Tureckem. Dalším významným tokem je Hrazdan, který vytéká z vysokohorského jezera Sevan. Jezero Sevan pokrývá dnes asi 5% arménského území (940 km2), je napájeno asi 28 horskými řekami a je jedno z nejvýše položených velkých jezer na světě (přibližně 1950 m n.m.) Hladina jezera kolísá.

     Arménské klima je kontinentální s slunečnými, horkými a suchými léty a chladnými zimami. Letní teploty se pohybují mezi 20 a 36°C, zimní teploty pak mezi -5 až -10°C. Dlouhá suchá léta dávají krajině převážně stepní ráz. Úrodnou oblastí je rovina kolem řeky Aras na hranici s Tureckem. Zde si můžete stáhnout plánek zalesnění Armenie.

     Arménská vysočina patří k dávným centrům lidské civilizace. Původními obyvateli území dnešní Arménie byli Asyřané. Město Jerevan bylo nejstarším písemně doloženým městem na území SSSR (pevnost Erebuni). Spojením arménských kmenů v 9. století před n. l. vznikla říše Urartu v oblasti Vanského jezera. V 6. století před n. l. Urartská říše zanikla po vpádu médských vojsk. V Malé Arménii a na Araratské rovině vzniklo Arménské království a začal se formovat arménský národ. Arménské království jako první státní útvar na světě přijalo roku 301 n.l. křesťanství coby státní náboženství. K arménské apoštolské církvi se hlásí nyní stále 93% obyvatelstva.

Hanrapetutjan hraparak aneb Náměstí republiky - centrum Jerevanu.

     Římané, Peršané a Arabové pak převzali moc nad územím, a tak Arménský stát se obnovil až v 9. století. Arméni vynikali jako obchodníci, zakládali kolonie po celé Přední Asii, ale i na Rusi. Od 11. století ovládali zemi Seldžukovci, od 13. století Mongolové.

A ještě letecký pohled na Jerevan s Araratem. Také vypůjčeno.

pokračování