TŘI DNY V ARMENII - ZÁŘÍ 2009  /  2

     Takzvané království Malá Arménie byl středověký stát založený arménskými uprchlíky, kteří imigrovali do Kilíkie před seldžuckou invazí na Kavkaze. Stát se rozkládal v Alexandrettském zálivu ve Středozemním moři, v dnešním jižním Turecku, v severovýchodním cípu Středozemního moře. Království bylo nezávislé přibližně v letech 1078 - 1375.

Klášter Noravank.

Během křížových výprav byli Arméni blízkými spojenci evropských křižáků a sami se nazývali baštou křesťanství na východě. Kilíkie od doby, co byli Arméni pod cizí nadvládou, sloužila jako centrum arménské kultury a nacionalismu.

Klášter Noravank
a zářijová arménská květena.

     V 17. století byla Arménie rozdělena mezi Turecko (připadla mu tzv. západní Arménie včetně bájné hory Ararat 5137 m.n.m.) a Persii (tzv. východní Arménie). Národní identitu Arménům v tomto období pomohla udržet jejich kultura, která žila převážně v zahraničí.

     Až začátkem 19. století připadla část východní Arménie spolu s východní Gruzií carskému Rusku. Ruská vojska a arménští dobrovolníci roku 1827 ovládli celou východní Arménii. Armény žijící v Tureckem spravované západní Arménii postihl těžký osud. V letech 1890 – 1922 byli systematicky vyvražďování. Při této genocidě přišlo o život zhruba 1,5 miliónu, dalších 100 tisíc uteklo před pronásledováním do Ruska a jiných zemí. Rozvíjela se fakticky už jen východní Arménie.

     Po První světové válce se Arménie dostala na nějakou dobu pod správu států Dohody. V roce 1920 začalo komunisty podporované povstání, které vyhnalo zahraniční vojska ze země a naopak na svoje území přivolalo Rudou armádu.

     V roce 1920 byla vyhlášena sovětská vláda a o dva roky později Arménie vstoupila do Zakavkazské federace a stala se členem Svazu sovětských socialistických republik.

     Arménii v roce 1988 postihlo silné zemětřesení o síle 7,2 stupně Richterovy stupnice, v důsledku kterého zahynulo nejméně 50 000 lidí. Toho samého roku začala Arménie boj se sousedním Ázerbájdžánem o oblast Náhorní Karabach, který se ještě vyostřil po rozpadu SSSR. Od roku 1991 je Armenie samostatným státem. Od roku 1994 dodržují obě země oficiálně příměří.

Detaily z kláštera Noravank.

     V současnosti žije v Armenii asi 3 miliony obyvatel. Z toho 1/3 v milionové metropoli pod Araratem, v Jerevanu. Druhým největším městem je Gyumri (dříve Leninakan). Arméni tvoří naprostou většinu, z významnějších menšin lze jmenovat Rusy a Kurdy. Rovněž Náhorní Karabach je nyní osídlen téměř výlučně Armény. Ostatně promíchanost národů v kavkazském regionu si můžete prohlédnout na této mapě.

Krajina poblíž klášteru Noravank.

     Zajímavostí Arménského národa je fakt, že odhadem dalších 8 milionů Arménů žije mimo svou vlast, což je i důsledek jisté krutosti arménských dějin. Arménský původ mají i některé ve světě známé osobnosti jako např. Cher, Charles Aznavour, Andre Agassi či Gary Kasparov. Jinak typická arménská příjmení končí většinou koncovkou –ian jako třeba známý hudební skladatel Aram Chačaturjan či Arťom Ivanovič Mikojan, konstruktér slavných letounů MiG.

Silnice ke klášteru Noravank.

pokračování