TŘI DNY V ARMENII - ZÁŘÍ 2009  /  3

     Významným pojítkem arménského národa je bezpochyby arménský jazyk a také arménské písmo. Původ arménštiny není stoprocentně jistý, ale převážně je pokládána za součást indoevropské větve jazyků. Hovoří se jí alespoň od 6. století př. Kr., první dokumenty v klasickém jazyce (grabar) jsou však až z doby po zavedení arménského písma na začátku 5. století zásluhou Mesropa Maštoce. Grabar, který se dodnes používá jako církevní a liturgický jazyk arménských křesťanů, se v průběhu staletí vyvíjel, až vznikl tzv. „laický“ jazyk (ašcharhabar).

Klášter Hayravank u jezera Sevan.

     Když pomineme početné dialekty, existují dnes dvě základní varianty moderní arménštiny, jak literární, tak mluvené:západní větev, užívaná v diasporních komunitách blízkovýchodního původu a východní větev, která je oficiálním jazykem Arménské republiky a hovoří se jím i v Íránu a v zemích bývalého SSSR.

Arménská abeceda.

     Pro ilustraci jak krkolomná je někdy arménská výslovnost zde ke stažení uvádím pár užitečných arménských slovíček a frází . Krom pozdravu se však není třeba k dorozumění nic učit, neboť se v Armenii běžně domluvíte rusky.

Kačkary před klášterem Hayravank.

     Do Jerevanu přilétáme se zpožděním, což nám ale vůbec nevadí, neboť je nějakých 5 hodin ráno a venku je ještě tma jak v pytli. Vyplňujeme vízový formulář, platíme 15 000 arménských dramů (AMD), tedy asi 50 USD a jdeme na pasovku. Tam poprvé promlouvám rusky, když ke každému razítku v pase uniformované úřednici musím vysvětlovat, kak mě tam nrávilos.

Interier kláštera.

     Letiště v Jerevanu (Zvartnots international airport) je malé a dost mrtvé. Sesypali se na nás snad jen tři taxikáři s nabídkou odvozu do centra za 5000 AMD, což je lounlyplaneťácká cena, ale v opačném směru se prý dá jet i jen za 2000 AMD, takže proč se té ceny nedržet. Po velmi krátkém smlouvání dva taxmeni odpadávají a ten zbylý neoficiální už za 2000 AMD startuje svou letitou volhu.

pokračování